Takzvaná retrográdní neboli zpětná ejakulace dokáže pořádně ztrpčit (nejen) sexuální život. Dochází k ní v případě, že se při ejakulaci sperma ,,vrací” do močového měchýře, a nedochází tedy k jeho výronu ven z těla. Řadí se k sexuálním dysfunkcím a představuje jednu z příčin mužské neplodnosti. Může dojít k záměně s takzvanou anejakulací čili suchým orgasmem, při němž však sperma není produkováno vůbec.
Dochází k ní, když se svalový svěrač v dolní části močového měchýře při vyvrcholení neuzavře. Příčiny tohoto jevu mohou být jak vrozené, tak získané, a často vznikají kombinací více faktorů. S retrográdní ejakulací se častěji potýkají muži po úrazu páteře či pánevního dna, po operacích prostaty nebo diabetici. To, zda má daný muž tento problém, vždy s jistotou potvrdí až lékař, ale napovědět může i vzhled moči po prožitém orgasmu. Je-li zakalená, znamená to, že v ní může být přítomné sperma, které se dostalo do močového měchýře.
Léčba je zpravidla málo úspěšná. V případě, že se muž s partnerkou snaží o početí, bývá obvykle nutné využít některou z metod asistované reprodukce.
Existují však i muži, kteří tvrdí, že vyvrcholit ,,zpětně” dokáží pomocí vůle či stlačování různých bodů na penisu. V různých východních kulturách bývala retrográdní ejakulace dokonce považována za antikoncepční metodu. Pro její dosažení je údajně před orgasmem nutné stisknout močovou trubici nebo zatlačit na hráz (oblast mezi konečníkem a kořenem penisu), čímž se docílí ejakulace do močového měchýře. V porovnání s moderními antikoncepčními metodami je však tento způsob zvaný coitus saxonicus samozřejmě značně nespolehlivý.
Zpětná ejakulace a taoismus
Poměrně zajímavý postoj k výše popsanému jevu zaujímají příznivci taoismu.Taoismus je filosofický směr a lidové náboženství, jež se zrodilo ve staré Číně. Jeho cílem je splynutí člověka s přírodou, což má zajistit dlouhý život či dokonce nesmrtelnost, v níž staří taoističtí mudrcové věřili. K tomuto splynutí člověku napomáhá vzdělávání se, meditace nebo duchovní i tělesná cvičení.
Se snahou dosáhnout nesmrtelnosti jde ruku v ruce snaha maximalizovat životní energii, kterou u mužů představuje Jang. Jelikož ke ztrátě této energie dochází s úbytkem tělesných tekutin, především spermatu, je dle této filosofické školy nutné jeho odchodu z těla zabránit, nebo jej alespoň omezit na minimum. Toho lze dosáhnout například zadržováním orgasmu a tedy i výronu semene, nebo právě zpětnou ejakulací. Muž pak ani po vyvrcholení nepřijde o nejdůležitější ,,zásobárnu” vitality, jelikož daná tekutina nadále zůstává v jeho těle (fakt, že se tak či tak vyloučila společně s močí, pravděpodobně nebyl známý).
